Třicetiletá Jana, frustrovaná nedostatkem profesních úspěchů, se bez vědomí svého přítele vydává do Kroměříže, aby na základě vlastních zážitků z prostředí zdejší psychiatrické léčebny mohla napsat věrohodnou a působivou reportáž. S doporučením známého psychiatra nastupuje jako pacientka na oddělení pro léčbu neuróz, kde se během skupinové, rodinné i pracovní terapie, arteterapie, cvičení, relaxace i pohovorů s psychologem postupně seznamuje s terapeuty i spolupacienty různého věku, povolání, povah i s rozličnými psychickými problémy, které jim zabránily vést plnohodnotný život, negativně ovlivňovaly jejich soukromí i uplatnění v zaměstnání a nakonec je donutily vyhledat odbornou pomoc. Jana se s nimi sbližuje, není jen jejich pouhou nezúčastněnou pozorovatelkou. Ujasňuje si i nový vztah k dominantní matce a příteli a nachází i novou energii a odvahu změnit svůj život.